Domácí „COVID“ škola

12. 3. 2020 začalo něco, co nikdo z nás nikdy nezažil a už vůbec si to nikdo nedokázal představit – DOMÁCÍ ŠKOLA.  Tak zvaná distanční výuka. My jsme sice tou dobou měli jarní prázdniny, tudíž jsme se mohli nějaký čas vzpamatovávat. Ale stejně to nebylo moc platné. Začátky byly hektické, my učitelky jsme měly pocit, že se děti nenaučí všechno, co je nutné, že jim to bude chybět a zahrnuly jsme je množstvím práce, která nešla v domácích podmínkách zvládnout. Nakonec se ale vše usadilo, našli jsme všichni systém a vydrželi v něm až do 25. května.

Určitě nám období uzavření škol vzalo možnost být spolu, sebralo nám plavání, výlety a další radosti. Na druhé straně jsme měli výjimečnou šanci strávit čas spolu s rodinou, zvládnout náročné podmínky co nejlépe a možná se i naučit pracovat jiným způsobem, s využitím moderních technologií.

Chtěla bych poděkovat všem rodičům i prarodičům, kteří stáli dětem po boku, trpělivě a s nasazením všech sil jim pomáhali. A taky si vážím zodpovědného přístupu všech svých kolegyň, které vždycky ochotně s dětmi komunikovaly, snažily se, aby se ke každému dostaly všechny informace a nikdo nebyl doma izolovaný.

Ať s rouškou nebo bez ní,

přeji nám všem,

abychom se ve zdraví sešli

každý další den.

Mgr. Marcela Hillayová

Autor koláže Smějeme se očima: Justýnka Lustigová s rodinou